Ministerstvo financí v poslední době není příliš velkým miláčkem tuzemského technologického sektoru. Stále například brzdí debaty o nastavení zaměstnaneckých akcií, díky nimž by startupy mohly odměňovat a motivovat zaměstnance a srovnat krok se zahraničím, a nechce uvolnit prostředky do na ministerstvu průmyslu projednávaného nového fondu rizikového kapitálu. Teď hi-tech scéna s rezortem financí řeší další spor, který by mohl ovlivnit to, zda Česko bude slibným hráčem v rostoucím oboru umělé inteligence (AI).
Už od prvního srpna loňského roku v Evropské unii platí nařízení Akt o umělé inteligenci (AI Act). Jde o celosvětově první komplexní regulaci AI, která například zakazuje systémy pro kreditové hodnocení lidí, rozpoznávání emocí v práci pomocí umělé inteligence a podobně. Jde o kontroverzní věc. Část firem a odborníků říká, že se Evropa opět zbytečně reguluje a že bude ještě více zaostávat za USA nebo Čínou.
Zároveň nastala paradoxní situace. AI Act je nutné implementovat do národních legislativ. Když bude zavedení regulace trvat příliš dlouho, vznikne vakuum, kdy firmy nebudou vědět, na čem jsou.
„Hrozí, že od nás budou startupy a zahraniční firmy odcházet. Když nevíte, jak regulatorní prostředí bude vypadat a jak na obor bude nahlížet regulátor, nemáte jistotu,“ varuje Lukáš Kačena, ředitel organizace Prg.ai sdružující řadu AI firem a univerzit. „Už nyní vidíme, že české pobočky velkých zahraničních podniků jsou v přípravách na byznys kolem AI napřed, ale kvůli nejistotě hrozí stopnutí aktivit z mateřských centrál.“
Aktivní průmysl
Koordinaci aktivit kolem AI Actu si vzalo na starost ministerstvo průmyslu a obchodu, které letos na agendu umělé inteligence najalo specializovaného náměstka Jana Kavalírka. Pod jeho vedením na úřadu vzniká tým AI odborníků.
„S nástupem pana náměstka Kavalírka se dalo dost věcí do pohybu,“ shrnul pro Lupu Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence sdružující firmy jako Google, Accenture, EY a desítky dalších. „Na ministerstvu z interních zdrojů vzniká AI tým osmi lidí, který by měl z oblasti udělat prioritu,“ doplnil Benzl. Kavalírek se kromě jiného snaží získat do Česka výstavbu evropského datacentra pro AI za až 125 miliard korun.
Na ministerstvu před pár týdny zasedl výbor pro umělou inteligenci, kde byl předložen návrh na implementaci AI Actu. Na agendě se má podílet velké množství institucí jako Český telekomunikační úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Digitální a informační agentura, Úřad pro ochranu osobních údajů, Veřejný ochránce práv, Česká národní banka nebo Česká agentura pro standardizaci.
Věc se nyní zasekla na ministerstvu financí. To nechce na agendu kolem AI Actu uvolnit prostředky. Podle propočtů ministerstva průmyslu a soukromého sektoru bude potřeba zhruba 30 až 40 míst na ČTÚ jakožto hlavním dozorovém orgánu a další desítky lidí na ostatních úřadech. AI Act přitom uvádí, že členské státy EU mají uvolnit potřebné finanční a odborné kapacity.
Peníze si najděte sami
Ministerstvo průmyslu zatím oficiálně situaci nekomentuje a snaží se s financemi dál jednat. Podle informací Lupy nicméně ale bez posvěcení financí nebude moci v implementaci AI Actu pokračovat. „Když nebudou ustanoveny dotčené orgány, nebude možné vybrat lidi a rozjet práce. Implementace nabere zpoždění. Díváme se na to se značnou nervozitou,“ potvrdil Kačena.
Ani ministerstvo financí nechce v této fázi situaci rozvádět z důvodu, že nekomentuje materiály neschválené vládou. „Připomínky ministerstva financí v meziresortních řízeních obecně vycházejí z naší role dohlížet na výdaje státního rozpočtu schváleného na daný rok,“ vzkázal Stefan Fous, mluvčí financí.
V jednáních často zaznívá, že si dotčené úřady mají lidské kapacity zajistit samy přesunem z jiných částí. Argumentem je i to, že existuje řada neobsazených pozic, například v Digitální a informační agentuře.
„Obecně platí, že finanční a personální zajištění by mělo být primárně řešeno z vlastních rozpočtů příslušných resortů a případné navýšení financování kapitoly řešily v rámci běžného rozpočtového procesu,“ dodal Fous. Personální situace jsou ale úřadech dlouhodobě napjaté, navíc v odborných technických oblastech, kde stát nemůže platově konkurovat soukromému sektoru.
„Je naprosto nezbytné zahájit implementaci AI Actu na národní úrovni, určit dozorový orgán a věnovat dostatečné personální i finanční kapacity na to, abychom tuto obrovskou byrokracii, která se na nás valí, jako Česká republika úspěšně zvládli. Včera bylo pozdě,“ varovala Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy.
Česká republika aktuálně řeší ještě další problém spojený s evropskou regulací moderních technologií. Evropská komise nás zažalovala kvůli nedostatečnému provádění nařízení o digitálních službách (DSA). To vyžaduje, aby velké internetové platformy a vyhledávače byly pod dozorem nebo dbaly na soukromí uživatelů. V Česku na DSA dohlíží ČTÚ. Komisi ale vadí, že Česko sice jmenovalo povinného národního koordinátora DSA, ale nesvěřilo mu potřebné pravomoci k plnění úkolů podle unijního nařízení.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
ČLÁNKY DO MAILU