Mnoho prodejců si na internetových portálech Aukro.cz, Fler.cz a jiných prodává různé zboží, ať už ručně vyrobené, či levně nakoupené v zahraničí. Většina prodejců si však neláme vůbec hlavu tím, že by tyto příjmy měli zdanit. Na různých internetových fórech se čtenář může dozvědět, že tyto příjmy mohou být osvobozené za určitých podmínek. Jak na tento prodej vlastně pohlíží finanční úřad? Provádí opravdu kontroly i u prodejců na těchto portálech?
Pokud prodáváte majetek z osobního vlastnictví, jsou tyto příjmy od daně z příjmu osvobozeny podle § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Pokud ovšem vyděláváte na zboží určeném přímo pro prodej (např. je sami vyrábíte nebo je někde nakupujete), situace už tak jednoduchá není.
Zákon definuje, jaké příjmy podléhají dani z příjmu. Prodejů na aukčních a dalších serverech se dotýkají hlavně dva druhy. Příjem ze samostatné činnosti, v našem případě zejména příjem ze živnostenského podnikání podle § 7 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen zákon o dani z příjmu). Živnostenské podnikání je podle § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání definováno jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.
A dále ostatní příjmy uvedené v § 10 zákona o dani z příjmu. Jedná se především o příjmy z příležitostných činností, které nejsou provozovány podnikatelem. Tyto příjmy jsou podle § 10 odst. 3 zákona o dani z příjmu osvobozeny, pokud jejich úhrn nepřesáhne za kalendářní rok 30 000 Kč (dříve byla tato hranice 20 000 Kč).
Pozorný čtenář už určitě ví, že je důležité rozlišovat mezi příjmem ze živnostenského podnikání a ostatními příjmy. Je-li naplněna výše uvedená definice podnikání, tedy že se jedná o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku, nejedná se o ostatní příjmy podle zákona o dani z příjmu a tyto příjmy není možné osvobodit ani v případě, že jejich úhrn nepřesáhne hranici 30 000 Kč za kalendářní rok. Správce daně se samozřejmě zabývá při daňovém řízení, zda v konkrétním případě byly naplněny podmínky podnikání či nikoliv.
V případě, že prodejce překročí hranici obratu 1 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, správce daně zpětně zaregistruje daňový subjekt k dani z přidané hodnoty a to ke dni, ve kterém mu vznikla povinnost se zaregistrovat podle § 6 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Následně bude nekompromisně doměřena příslušná výše daně z přidané hodnoty za období od registrace k dani z přidané hodnoty.
Jak FÚ řeší daňové úniky?
Finanční úřad má právo (a již tak několikrát učinil) vyzvat provozovatele internetových portálů k poskytnutí informací správci daně podle § 57 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen daňový řád). Ti jsou povinni na tuto výzvu reagovat a zaslat finančnímu úřadu požadovaná data – nejedná se tedy ze strany internetových portálů o „dobrovolné bonzování“ na prodejce, jak si někteří myslí.
Povinnost poskytnout informace na vyžádání správce daně je ukotvena přímo v zákoně. Následně je čistě na rozhodnutí finančního úřadu, jak s těmito daty naloží, tedy které osoby vybere a provede u nich kontrolu. Může si například stanovit hranici příjmu z prodeje nad 100 000 Kč a u těchto vybraných subjektů provede kontrolní řízení. Avšak kritéria mohou být nastavena dle uvážení správce daně.
Správce daně má právo si vyžádat od daňového subjektu výpis z bankovního účtu, kde si může ověřit jednotlivé platby, zda byly řádně zdaněny či nikoliv. Následně je na daňovém subjektu, aby unesl důkazní břemeno a zdůvodnil, proč konkrétní platby případně nebyly zdaněny. Vzhledem k dostupnému softwaru může správce daně na základě elektronického výpisu z účtu vyfiltrovat platby dle stanovených kritérií a přesně zjistit v krátkém časovém úseku výši odchozích a příchozích plateb, které následně využije s přihlédnutím k jiným důkazním prostředkům ke správnému stanovení výše daně.
Nespolupracovat? Tím si nepomůžete
Pokud daňový subjekt nespolupracuje s finančním úřadem, může správce daně získat požadované informace přímo od příslušné banky, popřípadě jiných institucí (celní úřad, policie apod.) a obstarat si tak důkazy bez součinnosti daňového subjektu. Hrát mrtvého brouka a nereagovat na výzvy finančního úřadu zde není na místě, protože správce daně může stanovit daň prostřednictvím tzv. pomůcek podle § 98 daňového řádu a konečná výše doměřené daně může hrát v neprospěch daňového subjektu – může tedy být i vyšší než v případě, kdyby se správcem daně spolupracoval.
Jestliže správce daně doměří daň, ať již ve spolupráci s daňovým subjektem či bez jeho součinnosti prostřednictvím pomůcek, musí daňový subjekt počítat s navýšením částky o penále (§ 251 daňového řádu) a úroky z prodlení (§ 252 daňového řádu). Penále tvoří navíc 20 % z příslušné částky doměřené daně. Úroky z prodlení je nutné uhradit za každý den prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů.
Je tedy nutné vzít v úvahu, že správce daně může doměřit za výše uvedených podmínek nejen daň z příjmu, ale také daň z přidané hodnoty, a to včetně penále a úroků z prodlení. V návaznosti na to bude muset hříšník také doplatit sociální a zdravotní pojištění. Správce daně také může v závažných případech předat podnět na podání trestného oznámení týkající se neoprávněného podnikání v případě podnikání bez příslušného oprávnění anebo trestní oznámení z důvodu krácení daně.
ČLÁNKY DO MAILU