Zdálo se, že nejabsurdnější moment si novodobé tuzemské telekomunikace prožily v roce 2013, když tehdejší předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Pavel Dvořák zrušil probíhající aukci LTE kmitočtů s překvapivým zdůvodněním, že operátoři nabízejí za kmitočty příliš moc peněz. Jenže současný tanec kolem aukce 5G kmitočtů má všechny předpoklady vysoce nastavenou laťku bez větší námahy přeskočit.
Ještě před rokem to vypadalo, že je vše na dobré cestě – ČTÚ vydal ke konzultaci návrh podmínek, který podporoval vstup nového operátora jeho zvýhodněním v celoplošném pásmu 700 MHz. Pak se do aukce vložil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, který postupně několikrát změnil své vysvětlení toho, co mu na podmínkách vadí, aby na konci letošního ledna zorganizoval dramatický (ale právně zpackaný) pokus o odvolání šéfa Rady ČTÚ Jaromíra Nováka. Ten nakonec kvůli tlaku raději sám rezignoval.
Návrh podmínek číslo 2, se kterým v březnu přišla nová šéfka Rady Hana Továrková, podporu silného nového hráče vypustil a frekvenci 700 MHz v podstatě přenechal stávající mobilní trojce, přičemž se soustředil na zvýhodnění menších operátorů, kteří mají zájem o pásmo 3500 MHz. Navíc se zde objevil návrh vyčlenit 40 MHz pro průmyslové podniky. Šlo o nápad tak nepromyšlený, že nemohl pocházet odjinud než z ministerstva průmyslu. Podniky jako Siemens a Škoda Auto pak do připomínek ochotně psaly, jak vyčlenění podporují – i když o konkrétním provozování sítí či jejich využití měly jen velmi mlhavé představy. Pro ilustraci: nejkonkrétnější informaci o možném použití 5G, kterou jsem dostal ze Škodovky, bylo „v současné době se připravují Use Cases v rámci koncernu Volkswagen“.
Jenže v červnu ČTÚ opět překvapil. Veřejnou konzultaci k návrhu číslo 2 zrušil s tím, že se nebude k připomínkám vůbec vyjadřovat. Na jednu stranu se nebylo co divit – úřadu se totiž povedlo téměř celý trh sjednotit v názoru, že je návrh číslo 2 strašlivě špatný (i když se důvody jednotlivých hráčů samozřejmě výrazně lišily). ČTÚ zároveň vydal návrh číslo 3, do kterého se – světě div se – vrátilo vyhrazení části kmitočtů v pásmu 700 MHz pro nového hráče. Moc práce to asi nedalo – dotyčné pasáže jsou v návrhu číslo 3 často doslova stejné jako v dříve zatracovaném návrhu číslo 1 (jen třeba místo „Nového operátora“ se mluví o „zájemcích, kteří nejsou Stávajícími operátory“). Zároveň v návrhu zůstala podpora menších operátorů, kteří by uspěli v pásmu 3500 MHz – hlavně jejich nárok na národní roaming v pásmu 700 MHz. A kupodivu vypadl nápad na vyčlenění 40 MHz pro průmysl (nahradil jej rozumnější závazek velkoobchodní nabídky pro průmyslové využití sítí).
Souvislosti: ČTÚ znovu mění podmínky aukce 5G kmitočtů. Máme dost zájemců o čtvrtého operátora, říká
Proč ČTÚ (potažmo ministerstvo průmyslu) najednou prosazuje dříve zavrženou podporu nového hráče v pásmu 700 MHz? Hana Továrková oficiálně říká, že zájem o aukci projevil „významný počet subjektů, které mají potenciální zájem o získání rádiových kmitočtů v pásmu 700 MHz s cílem stát se celoplošným novým operátorem“. Konkrétně má jít o Nordic Telecom, České Radiokomunikace, Sazku či ČEZ. Jenže: o zájmu těchto firem se ví už dlouho a účastnily se i předchozí veřejné konzultace v létě 2019. Měly sice k návrhu číslo 1 méně připomínek než k návrhu číslo 2, ale to je vzhledem ke kvalitám „dvojky“ dost logické.
Jedinou výjimkou je ČEZ. Zástupci státního energetického obra do loňské veřejné konzultace ničím nepřispěli a zájem o 5G kmitočty poprvé veřejně zmínili v polovině března 2020, jen den poté, co ČTÚ zveřejnil svůj návrh číslo 2. Když se podíváme na připomínky ČEZu, zjistíme navíc, že jim ČTÚ v návrhu číslo 3 vyšel dost často vstříc: ať už jde o zrušení vyhrazení 40 MHz pro průmysl, umožnění odstoupení z aukce, pokud zájemce nezíská kmitočty jak v pásmu 700 MHz, tak v pásmu 3500 MHz (kromě toho ČEZ v připomínkách připomněl, že je nejlepší praxí v podobných aukcích také vyhrazení frekvencí pro nového operátora – takže vlastně taky úspěch) nebo o povinnost velkoobchodní nabídky v pásmu 3500 MHz. Podoba těchto připomínek s připomínkami, které zaslalo ministerstvo průmyslu a obchodu, asi nepřekvapí. V některých bodech ovšem (zatím) ČEZ neuspěl – chtěl třeba zavést spektrální limit napříč pásmy 700, 800 a 900 MHz (stejně jako ministerstvo průmyslu), uvolnit některá rozvojová kritéria nebo zavést možné vynucení sdílení sítě s jinými operátory, pokud by ti stávající s novým hráčem odmítli spolupracovat.
Vznikne ČEZký Telecom?
Dává ale vůbec smysl, aby se kýženým čtvrtým hráčem, který má rozhýbat český mobilní trh, stal právě polostátní ČEZ? Určité technologické předpoklady tady jsou: v telekomunikacích působí od roku 2013 prostřednictvím dceřinky ČEZ Prodej jako virtuální operátor v síti O2, který podle svých prohlášení provozuje asi 125 tisíc SIM karet. Kromě toho jeho další dceřiná firma Telco Pro Services staví páteřní optickou síť, která momentálně obsahuje přes 8500 km optických kabelů.
Mapa optické sítě Telco Pro Services
Jenže na druhé straně ČEZ nemá s provozováním vlastní mobilní sítě žádné zkušenosti. Uznává to i šéf firmy Daniel Beneš, který v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že firma jedná o spojení s partnerem, který by přinesl potřebné know-how. ČEZ by tak kromě poskytnutí páteřní infrastruktury mohl působit zřejmě více méně jako investor, který zafinancuje miliardy korun potřebné pro výstavbu celoplošné sítě. Při 18miliardovém zisku jen za loňský rok si to nejspíš může dovolit – pokud tedy odhlédneme od plánovaných obřích investic do jaderných elektráren. Detaily o plánech ČEZu nejsou známy – jen doufám, že aspoň na ministerstvu financí existuje ekonomický rozbor toho, jestli dává vstup ČEZu do aukce smysl.
To je totiž podstatná otázka: proč by se měla polostátní firma, jejímž hlavním byznysem je energetika, pouštět do mnohamiliardového experimentu v mobilních sítích? Proč se najednou hrne do hry o celoplošného operátora, když o ni za obdobných podmínek (návrh číslo 1) neměl zájem žádný z velkých operátorů z ciziny – jak ještě na jaře, při odvolávání ex-šéfa Rady ČTÚ, tvrdil ministr Havlíček?
Dojmu, že ČEZ jedná na politickou objednávku, se nejde ubránit. A pokud o ni skutečně jde, je to špatný důvod pro vstup do aukce. V důsledku může vést k tomu, že se polostátní firmě v boji se zavedenou trojkou operátorů nebude dařit a případné ztráty nakonec zaplatíme ve snížených příjmech státu nebo ve zvýšených cenách elektřiny. Riziko vstupu na mobilní trh by na sebe neměl z pochybných důvodů brát polostátní moloch, ale výhradně soukromá firma, která neinvestuje na úkor daňových poplatníků.
Budoucnost aukce 5G kmitočtů bude jasnější po 4. červenci, kdy končí lhůta pro podávání připomínek k návrhu číslo 3. Vzhledem k průtahům a evropskému závazku, že by Česko mělo kmitočty pro mobilní sítě uvolnit ještě v letošním roce (pásmo 700 MHz mělo být přiděleno dokonce do konce června), je to s největší pravděpodobností návrh poslední. I když – dosavadní kroky Havlíčkova úřadu a ČTÚ zaručují jen to, že se stát může ještě úplně cokoli.
