Úsilí posledních let, které stupňovali zakladatelé rychle rostoucích firem, se dnes zhmotnilo v zákoně. Poslanecká sněmovna schválila nový režim pro zaměstnanecké akciové opční programy, takzvané ESOPy.
Zástupci startupových komunit to označují za zásadní milník. Umožní totiž nový režim danění podílů na firmě, kteří zaměstnanci mladých společností někdy získávají místo mzdy.
Dosud na takovou odměnu stát hleděl jako na odměnu za práci, která by měla být zatížena kromě daní i sociálními a zdravotními odvody. Ovšem často by zaměstnanci takové platby měli odesílat dříve, než by nějaké peníze reálně dostali, mnohdy ve výši přesahující jejich několikaměsíční mzdu a někdy i přesto, že startup, do nějž vložili důvěru, třeba zanikne, a z jejich opcí se stanou bezcenné dokumenty.
Nyní jsou ESOPy v českém zákoně poprvé definované. Budou zdaněné pouze daní z příjmu, podobně jako běžné akcie. Platí zároveň princip ‚no tax before cash‘ – tedy že zaměstnanci daní až ve chvíli, kdy na prodeji podílů či akcií skutečně vydělají, nikoliv předem. Režim je navíc dobrovolný – kdo jej chce využít, přihlásí se k němu na Finanční správu. To má zvyšovat flexibilitu a respektovat různá stádia života firem.
Jako milník vnímá změnu i předseda České startupové asociace Martin Jiránek. Podle něj byly dosud české startupy při získávání a udržení talentovaných zaměstnanců v porovnání s okolními státy v nevýhodě. Nový režim má podmínky srovnat na úroveň zahraniční dobré praxe.
Dnes schválený rámec pro ESOP je výsledkem dlouhých a poměrně komplikovaných diskuzí, jejichž cílem bylo zohlednit potřeby startupů, jejich zaměstnanců, zakladatelů a investorů, ale zároveň i státu. Možná nejde o dokonalé řešení, ale je to zásadní krok dopředu, který má potenciál posunout Česko mezi premianty, pokud jde o vstřícnost legislativního prostředí k startupovým zaměstnaneckým opčním programům. Toto je typ podpory podnikání, u kterého se jistě během pár let ukáže, že je výhrou pro všechny,“ věří Lukáš Konečný, junior partner brněnského Y Soft Ventures.
Nechceme již dále přicházet o firmy s potenciálem,“ uvádí Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy. Ten se rozhodl s Českou startupovou asociací na protlačování zájmů technologických firem aktivně spolupracovat. „Po dlouhých jednáních ČR konečně ukazuje této sféře moderní ekonomiky vstřícnější tvář,“ dodává.
Rozhodně ale není hotovo. Máme před sebou ještě hodně práce, abychom ten ujíždějící vlak inovativnějších států dohnali. Fakt, že pro novou úpravu zaměstnaneckých akcií dnes hlasovali politici napříč spektrem, je proto skvělým signálem. Pomůže nám to při práci na dalších důležitých změnách, před volbami i po nich,“ věří Jiránek.
Máme velikou radost,“ říká Barbora Werdmölder, ředitelka Czech Founders. Hovoří o velmi intenzivním úsilí, které především poslední rok sektor vynakládal, během nějž proběhla řada jednání s Ministerstvem financí, zákonodárci i třeba o spolupráci mimo jiné se Svazem průmyslu a dopravy. Podle výzkumu Czech Founders celkem třetina startupů nyní pracovala s nějakou formou stínového ESOPu a platnou legislativní úpravu z roku 2024, která neodrážela dřívější požadavky zakladatelů, používalo asi 1,5 procenta ze všech startupů.
Zákon je obrovský motivátor pro to, aby zaměstnanci ve firmách zůstávali, případně aby se k nim připojovali. Posílí konkurenceschopnost Česka v boji o talenty. České firmy mohou nyní nabídnout srovnatelné podmínky jako zahraniční společnosti a tak lépe udržet globální talent a špičkové odborníky, nebo je dokonce přilákat,“ popisuje. Navíc by se podle ní mohla otevřít cesta k takzvanému multiplikačnímu efektu pro ekonomiku. „Takovou zkušenost s ESOPy vidíme ze Skypu, mezi evropskými zeměmi třeba i ze Španělska. ESOPy přinášejí další generace zakladatelů, kteří startují nové firmy a vytvářejí další pracovní pozice,“ vysvětluje.
I v Česku generace nových zakladatelů se zkušenostmi se zaměstnaneckými akciemi „dorostla“, a to v případě, když umístili svou firmu do zahraničí, kde právo ESOPy umožňovalo zařídit přívětivěji. Tak pro Lupu popisoval například Jakub Nešetřil, zakladatel Apiary, že jeho firma vytvořila hned několik milionářů. „Mám dojem, že ty nejnižší akciové opce byly alespoň vyšší stovky tisíc korun. A ti klíčoví zaměstnanci odešli s desítkami milionů,“ uvedl. Někteří dřívější zakladatelé uváděli, že se i kvůli nefunkčnosti ESOPů z Česka stěhovalo do zahraničí více technologických firem.
Jiránek hovoří o dvou letech intenzivní práce ekosystémových hráčů, požadavky na uzákonění pravidel pro zaměstnanecké akcie se však objevovaly už dříve. V roce 2021 vyzvali evropští zakladatelé startupů včetně Tomáše Čupra z Rohlíku své vlády k přijetí startupových standardů, na začátku roku 2023 pak vzniklo pod vedením investiční skupiny Miton hnutí ESOPasap. Otevřený dopis s žádostí o zavedení funkčního systému zaměstnaneckých akcií loni poslali vládě, která se zavázala k přijetí přívětivějšího prostředí pro startupy, největší hráči startupového světa, včetně jednorožců Mews či Productboard. Důsledně se o změny prosazoval mimo jiné pirátský politik Jiří Valenta. Návrh změny zákona, který zahrnuje i zaměstnanecké akcie, se dostal do Poslanecké sněmovny v květnu.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
