Česká televize spočítala, jak se na jejím rozpočtu po zbytek roku projeví změna televizních poplatků. Od května se sazba zvýšila na 150 Kč za domácnost s přijímačem. Zároveň do definice přijímače spadají i zařízení, která nejsou vybavená tunerem, ale umožňují sledovat vysílání přes internet. Firmy platí poplatky plošně v závislosti na počtu zaměstnanců na hlavní pracovní poměr.
„Odhadujeme, že dodatečné příjmy z poplatků ve zbytku roku 2025 budou ve výši 420 milionů Kč,“ oznámil finanční ředitel David Břinčil na středečním jednání Rady České televize. Předpokládaný příjem z televizních poplatků za celý rok tedy nově činí 6 miliard a 150 milionů Kč.
Televizní poplatky tvoří hlavní část rozpočtu veřejnoprávní stanice. K tomu televize počítá s dalšími výnosy ve výši 1 miliardy a 168 milionů Kč. Zákon jí dovoluje omezenou obchodní činnost, například vysílání sponzorských vzkazů. „Rozpočet umožní České televizi pokračovat v poskytování šíře výroby a služeb, na které jsou diváci zvyklí,“ sdělil finanční ředitel.
Kontrolnímu orgánu dále řekl, že Česká televize díky novým příjmům nebude muset omezovat výrobu původní české filmové a televizní tvorby. „Bude moci zachovat výrobu vlastní tvorby pro další roky a tím pádem diváci nepocítí úbytek premiérové tvorby v letošním roce, hlavně od podzimu dál, a v příštích letech,“ dodal.
V upraveném rozpočtu jsou podle něj zvýšené především výdaje související přímo s výrobou. Mají být vyšší o 213 milionů Kč, celková suma na výrobní úkol tedy dosáhne bezmála 2,5 miliardy Kč. Do výrobního úkolu se započítávají externí náklady, které musí Česká televize vynaložit na výrobu a pořízení pořadů. Jedná se o profese a činnosti, které nezajišťuje pomocí interních kapacit (scénáristé, režiséři, výkonní umělci, štábní profese atd.). Tato kapitola rozpočtu zahrnuje i nakoupená televizní práva ke sportovním akcím, filmům nebo seriálům, a také přístup do zpravodajských agentur.
V rozpočtu schváleném v prosinci tvořily největší položku výrobního úkolu sportovní pořady (přes 426 milionů Kč), zpravodajství (402 milionů Kč) a dramatická tvorba (zhruba 385 milionů Kč). Ze slov finančního ředitele se dá usuzovat, že si nyní polepší hlavně dramatická tvorba, ale přímo na středečním jednání rady nezazněly žádné podrobnosti. Aktualizovaný rozpočet by však měl být později na webu rady.
„Díky tomu, že bude zachována výroba, zůstanou zachovány i profese a pozice, které se na výrobě podílejí. Nebude tedy muset dojít k dalšímu snížení pracovních míst,“ uvedl finanční ředitel. Mzdové náklady a povinné odvody vyjdou na 2,8 miliardy Kč, oproti aktuálnímu rozpočtu se tato položka zvýší o 125 milionů Kč.
Na provoz padne 1,9 miliardy Kč, to je navýšení o 52 milionů ve srovnání s původně schváleným rozpočtem na letošní rok. Provozní náklady jsou spojené především s distribucí signálu (náklady na vysílací síť a přenosy) a s vysílaným programem (například reprízné a odvody pro kolektivní správce autorských práv). Další významné položky zahrnují energie, technický provoz iVysílání, opravy nebo podporu technických a IT systémů. „Přes 75 % provozních nákladů vychází z již uzavřených smluv nebo jiných závazků,“ upozornilo vedení České televize v prosinci při schvalování první verze rozpočtu na letošní rok.
Dalších 332 milionů Kč půjde na investice. „Investice byly v původním rozpočtu sníženy procentuálně nejvíce, asi o 40 %. Proto částečně toto snížení kompenzujeme navýšením o 47 milionů, což je 16 % z původního (investičního) rozpočtu,“ vysvětlil David Břinčil. Víc peněz půjde také na rozvoj digitálních služeb jako je třeba iVysílání. Už v první verzi rozpočtu na letošní rok se zároveň počítalo s prostředky na přípravu nového zpravodajského studia na Kavčích horách.
O změnách v rozpočtu neproběhla na veřejném zasedání Rady České televize žádná diskuse. Členové kontrolního orgánu je předem probírali na neveřejném pracovním jednání s vedením stanice a k podrobnostem se už nevraceli.
Radní Vlastimil Ježek pouze ocenil finančního ředitele za způsob aktualizace rozpočtu. „Chci Davidu Břinčilovi poděkovat za konzervativní přístup k těm návrhům, protože odhadovat reálné navýšení příjmů v roce 2025 na základě zákona, který platí od 1. května, je pochopitelně věc složitá. Lépe tedy plánovat výnosy menší, než to přehnat a pak zjistit, že jsem nevybral tolik, kolik chci utratit,“ vyjádřil se Vlastimil Ježek.
Generální ředitel Jan Souček předpokládal, že se ještě letos vrátí archivní kanál ČT3. Předběžně se to mělo stát v září. Nejprve mělo být schéma ČT3 podobné jako krátce před zrušením, později se v něm měly objevit nové osvětové pořady o finanční nebo mediální gramotnosti.
Jenže poté, co Rada České televize minulý týden Jana Součka odvolala z funkce, není obnovení provozu stanice jisté. O nástupci bude jasno až v polovině června a vítěz může mít jiné priority. Několik týdnů se nebude schvalovat nic významného, televize je ve vyčkávacím režimu a vede ji dočasný ředitel Michal Fila.
„Myslím, že je v zájmu všech zúčastněných, aby se v období mezi odvoláním generálního ředitele a jmenováním nového generálního ředitele Česká televize nepouštěla do nějakých velkých drahých projektů a nepostavila příštího generálního ředitele před hotovou věc,“ konstatoval radní Vlastimil Ježek. Rada také schválila, že na účtech České televize musí být ke konci roku rezerva minimálně 400 milionů Kč. To je o 50 milionů vyšší částka než v aktuálně platném rozpočtu.
Na budoucího generálního ředitele nebo ředitelku čeká ještě významný úkol, který také vyplývá z mediální novely. Radě České televize bude muset předložit ke schválení návrh memoranda o veřejné službě na následujících pět let. Dokument upřesňuje definici a nepodkročitelné parametry veřejné služby, aby zůstala zachována rovnováha na mediálním trhu.
Odvolaný generální ředitel Jan Souček jednal o podobě memoranda se zástupci komerční sféry po většinu loňského roku. Loni na podzim to vypadalo, že se shodli na naprosté většině podmínek rozdělených do třinácti článků. Očekávalo se totiž, že ředitel memorandum předloží televizní radě hned po definitivním schválení zákona. To už ale nestihl, protože ho mezitím radní sesadili z funkce.
Je však pravděpodobné, že budoucí ředitel nebo ředitelka do značné míry využije existující text. Memorandum má vzniknout do šesti měsíců od účinnosti zákona, nejpozději tedy v listopadu. Pokud by Česká televize neplnila závazky, které v něm uvede, může to rada využít jako záminku k odvolání generálního ředitele.
Aktuální finanční rámec fungování České televize se může v následujících letech rychle změnit. Na začátku října budou volby do Poslanecké sněmovny a v průzkumech vede opoziční hnutí ANO. Jeho přední politici opakovaně oznámili, že by mezi povolební priority patřilo zrušení televizních poplatků a převedení České televize pod státní rozpočet, potažmo její sloučení s Českým rozhlasem. Hnutí ANO se v tom shoduje s další opoziční stranou SPD, stejný postoj vyjadřuje také mimoparlamentní subjekt Stačilo!.
- Chcete mít Lupu bez bannerů?
- Chcete dostávat speciální týdenní newsletter o zákulisí českého internetu?
- Chcete mít k dispozici strojové přepisy podcastů?
- Chcete získat slevu 1 000 Kč na jednu z našich konferencí?
Staňte se naším podporovatelem
